Carl Franz Benisch
| Carl Franz Benisch | |
|---|---|
.jpg) | |
| Jiná jména | Karl Franz Böhnich, Carol Benesch |
| Narození | 9. ledna 1822 Krnov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. října 1896 (ve věku 74 let) Bukurešť  Rumunsko |
| Místo pohřbení | Cimitirul Șerban Vodă |
| Národnost | německá |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Mnichově |
| Povolání | architekt |
| Děti | Oscar Benisch |
| Rodiče | Franz Böhnich Terezie Böhnichová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carl Franz Benisch (9. ledna 1822, Krnov – 30. října 1896, Bukurešť, Rumunsko)[1] byl architekt s orientací na historismus a eklekticismus, který působil v Rumunském království. V různých dokumentech je jeho jméno napsáno: Carl Benesch, Carol Benisch, Carl Benisch, Carol Beneș, Carl Beneș, Carol Beniș, Carl Beniș,[2] jeho původní skutečné jméno dle dochovaných písemnosti v krnovském archivu bylo Karl Franz Böhnich[3].
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Carl Franz Benisch se narodil v Krnově rodičům Franzi a Tereze Böhnichovým. Základního vzdělání dosáhl v Krnově. Vystudoval architekturu v Mnichově na Akademii výtvarných umění.[1] V roce 1847 přijal spolu s architektem Johannem Schlatterem pozvání, aby přišel do Valašska a podílel se na opravách kostelů a klášterů.[4] Jeho hlavním působištěm byla Bukurešť, kde se stal architektem. V letech 1857 až 1868 se podílel na rekonstrukci Velkého divadla v Bukurešti.
V roce 1865 byl jmenován hlavním architektem města Bukurešť, která za jeho působení prošla modernizací[2]. Byl zakládajícím členem a prvním viceprezidentem Asociace architektů v Rumunsku (Societatea Arhitecților din România) (1891–1892).[5] Vzdělával budoucí architekty. Jeho syn Oscar Benisch byl rovněž architektem. Zemřel 30. října 1896. Je pohřben v katolickém křídle hřbitova Bellu v Bukurešti.
Projekty a stavby
[editovat | editovat zdroj]- Hrad Peleș
- Katedrála sv. Josefa (Catedrala Sfântul Iosif) v Bukurešti
- Kostel Domniţa Bălaşa (Biserica Domniţa Bălaşa), Bukurešť 1895
- Nemocnice Brâncovenesc (Spitalul Brâncovenesc) – Bukurešť 1881–1885
- Katedrála svatých Petra a Pavla, Constanța – 1883–1885
- Azyl Elena Doamna (Azilul Elena Doamna) – Bukurešť 1862–1870[6]
- Rekonstrukce kláštera Tismana – Gorjská župa – 1855
- Rekonstrukce kláštera Bistrița – okres Vâlcea – 1855
- Rekonstrukce kláštera Arnota – okres Vâlcea – 1851[7]
Ceny a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Jako uznání obdržel za dílo katedrály sv. Josefa (Catedrala Sfântul Iosif) v roce 1881 od papeže Lva XIII řád Sv. Řehoře.
Carl Franz Benisch dostal rumunské občanství na základě nařízení rumunského krále Karla I., který se vzdal obvyklého zdlouhavého procesu.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carol Benesch na anglické Wikipedii.
- ↑ a b https://www.ceskatelevize.cz/porady/10262550261-sumne-stopy/216522162350002-rumunsko-karl-franz-benisch/
- ↑ a b Carol Benesch - architect (*1822 †1896)
- ↑ REDAKCE. Erwina Schinzla připomíná výstava. Bruntálský a krnovský deník. 2015-10-11. Dostupné online [cit. 2020-05-19].
- ↑ Architecture. www.e-architecture.ro [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-02.
- ↑ The Elites and Residential Architecture (Elitele și arhitectură rezidențială)
- ↑ Asylum Elena Doamna
- ↑ Arnota Monastery. altmarius.ning.com [online]. [cit. 2020-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Paul Constantin, Univerzální slovník architektů (Dicționar Universal al Arhitecților), Bucureşti, Editura Stiințifică si Enciclopedică, 1986 s.. 39.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Franz Benisch na Wikimedia Commons - Památky starého Bukurešti
- Kostel Domnița Bălașa
